Prosinec 2013/ Leden 2014

C U B E

    Projekt „Cube“ je opět jeden z mých samostudijních návrhů, které dělám proto, abych nevyšel ze cviku a také abych si ověřil některé představy, které se mi neustále hromadí v hlavě.
    Cube je v podstatě návrh rekreační chaty jehož základní myšlenka je vytvoření jakéhosi „útočiště v divočině“ – samozřejmě myšleno obrazně. V návrhu se počítá s tím, že objekt bude postaven na zasíťovaném pozemku, aby bylo možno využít všech výdobytků moderní civilizace jako je elektřina, tekoucí voda a taky kanalizace. Bez toho by totiž pobyt v „divočině“ nebyl ani zdaleka tak příjemný...
    Češi, kromě toho, že jsou národem pivařů, tak jsou také národem chatařů. Bývaly časy, kdy měl nějakou tu boudu u lesa snad každý a kdo jí neměl, tak po ní toužil. Tento fenomén se u nás zrodil v dobách, kdy „vláda lidu“ paradoxně svému lidu bránila vycestovat za hranice a tak (až na vyjímky) trávili lidé své dovolené a ne jen dovolené, ale skoro všechen volný čas na chatě – daleko od měst, od civilizace, od vládní moci, na svobodě. Tak to alespoň bylo na začátku. Postupem času se národ chatařů začal rozrůstat a samozřejmě čím více chatařů, tím více chalup. Začaly vznikat chatové kolonie a o nějakém odloučení od lidí jste si mohli nechat jenom zdát. Vlastnictví chaty se stalo jedním z ukazatelů společenského postavení a svým způsobem  to přetrvalo až do dnešních dob. U každé přehrady je chatová kolonie, ne-li dvě. Chatové kolonie jsou dokonce součástí měst – v podstatě tvoří jakási předměstí -  malé domečky s nesmyslně prudkými sedlovými střechami, které jsou namačkány jeden na druhý a každý letní víkend je tam víc lidí, než ve městech, protože jejich majitelé se v sobotu ráno sbalí, sednou do auta a jedou 10 minut za město „na chatu“.  My „ne-chataři“ si zas alespoň můžeme užít ve městě relativní klid. Ale dost už bylo historických a společenských analýz...
    Jak jsem již psal, základní myšlenkou projektu Cube je „útočiště v divočině“. Čili žádná chatová kolonie, ale samostatně až osamoceně stojící objekt na zelené louce u lesa. Široko daleko nic, než jen příroda, zeleň, vzduch, klid. Nebudu se zabývat úvahami nad majetkoprávními vztahy, ani nebudu zabíhat do technických detailů. Jde mi jen o zachycení myšlenky. Jedná se o rekreační objekt v přírodě, proto bych ho postavil z přírodních materiálů. Jako jedna z možností se mi nabízí dřevostavba ze sendvičových panelů s tloušťkou obvodových stěn nějakých 250 – 300 mm, resp. 350 mm. Okna mě nejdříve napadla dřevěná, ale spíš bych použil okna z hliníkových profilů s izolačním trojsklem. Tepelná izolace domu je zde pro mě prioritou. Jako rekreační chata bude objekt využíván sezónně, v zimních měsících jen vyjímečně, pro vytápění domu tedy uvažuji nějaká kvalitní výkonná krbová kamna, případně doplněná podlahovým vytápěním – čistě pro dobrý pocit teplých nohou. Pro ohřev vody bych zvolil elektrický boiler.
    Dispoziční řešení: Není to ani tak řešení, jako spíš opět myšlenka. Zkrátka, vejdu dovnitř, do malého nízkého prostoru, který slouží čistě jen pro odložení svršků, přezutí a tak. Po levé ruce je technická místnost, za ní pak jakýsi výkus se šatní skříní a zrcadlem. Přímo přede mnou je průchod za kterým se mi otvírá hlavní obytná místnost – srdce domu. Není to ani tak rozlehlá místnost, jako spíš vysoká. Vpravo je dřevěný kubus v němž se nachází kuchyň a na němž je umístěné spaní pánů domu. Ano, leze se tam po žebříku, ale je to přece chata, trocha dobrodružství v podobě výstupu do „ložnice“ neuškodí. Jako podlahu bych tam položil rohože tatami, zajistil je proti pohybu a přímo na ně pak uložil matrace. Okna v místnosti jsou úzká a vysoká, nabízející výhledy do krajiny.  Z hlavní místnosti je také vstup do koupelny a po točitém schodišti lze vystoupat do vrchního patra. Je to v podstatě otevřené patro, sloužící opět k přespání dětem či hostům, které je sice dost otevřené pro uchování přímého kontaktu se zbytkem domu, ale zároveň dostatečně uzavřené pro pocit klidu a soukromí. Na podlaze jsou opět položeny rohože tatami a dále spousta polštářů a sedacích vaků, aby místnost působila co nejvíce měkce a pohodlně.
    Materiály jsem zvolil tak, aby dům působil jednoduše  a „přírodně“, takže dřevo v přírodním odstínu s viditelnými lety, moje oblíbená velkoformátová keramická dlažba a bílé omítky. Zvenku navrhuji objekt opláštit obkladem z opalovaného dřeva. Kontrastem k tomuto tmavému kabátu budovy budou dřevěné automatické posuvné okenice ponechané v přírodním odstínu, které budou časem přirozeně stárnout a dům získá určitou patinu. V době klidu, kdy je chata prázdná jsou okenice zavřené a v podstatě znemožňují přístup a také pouhý průhled do objektu – protože, co oči nevidí, to ruce nepálí...

RSS
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Powered by Phoca Gallery

Moje práce :

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat